O ramenním kloubu hovoříme právem jako o nejpohyblivějším kloubu v lidském těle. Na úvod našeho seriálu o obtížích s ramenem se podívejme na jeho anatomické poměry, abychom lépe pochopili, jak jeho jednotlivé části fungují. A proč je právě rameno kloubem, který je velmi náchylný nejen k poruchám funkce, ale i k trvalému strukturálnímu poškození.
5 kloubů, které tvoří rameno
Rameno neboli přesněji ramenní pletenec je složitý funkční komplex. Tvoří jej pět kloubních spojení.
- První z nich spojuje horní část paže (hlavici kosti pažní) s mělkou jamkou uloženou na lopatce a označuje se jako tzv. pravý kloub.
- Další kloubní spojení se nachází mezi částí lopatky, zvané nadpažek, a klíční kostí.
- Třetím typem je kloubní spojení mezi hrudní kostí a klíční kostí, které ramenní pletenec připojuje k hrudnímu koši.
- Kloubní spojení, které se označuje jako tzv. nepravý kloub, zahrnuje lopatku, která je připojena k hrudníku, avšak pouze svaly, nikoliv kostmi. Jedná se o velmi silné svaly, které lopatku jednak fixují, ale zároveň i umožňují její pohyblivost.
- Posledním typem je vazivové spojení pod nadpažkem lopatky, díky kterému celý ramenní pletenec laicky řečeno „drží pohromadě“.
Každé z těchto skloubení má své vlastní kloubní pouzdro – ochranný obal, který kloub zpevňuje, ale i vyživuje tím, že jeho vnitřní vrstva – tzv. synoviální membrána, tvoří, na živiny bohatou, tekutinu zásobující kloubní chrupavku a ostatní nitrokloubní struktury.
Bohužel i kloubní pouzdro často podléhá změnám čili patologiím, trpí v důsledku nadměrné zátěže a chronických zánětlivých procesů, kdy může dojít až k jeho svraštění a zvazivovatění. Výsledkem je „zmrzlé rameno“ – stav, který vzniká plíživě v řádu měsíců, i když pacienti mají pocit, že rameno „zamrzne“ náhle.
Vazy, svaly a šlachy ramene
Pažní kost (humerus) dosedá hlavicí do kloubní jamky, kde spolu vytváří pravý, kulovitý kloub. Jamka kloubu je vůči velké ploše hlavice pažní kosti poměrně mělká. Tím je umožněn značný rozsah pohybu – ve všech rovinách i směrech. Aby hlavice byla v jamce dobře usazena, je skloubení ramene zpevněno systémem vazů, svalů a šlach. Jejich vzájemná souhra má za úkol udržení hlavice pažní kosti v centrované pozici, čímž brání nejen jejímu vykloubení, ale zajišťuje ochranu před přetížením a předčasným opotřebením ramenního kloubu.
Na této stabilizační funkci se zejména podílejí svaly rotátorové manžety a jejich úpony, které mají přímý vztah ke kloubnímu pouzdru. Tato složitá anatomická struktura doslova jako „manžeta košile“ obepíná kloubní plochy ramenního kloubu a pevně je fixuje. Zároveň je však častou oblastí, kde dochází k poškození – ať již mechanickým drážděním v decentrované pozici, při pádu, nárazu, nebo v důsledku zánětu. Následkem bývá částečné či úplné roztržení (ruptura).
Víte, co je labrum a bursa?
Jak jsme již zmínili výše, plocha kloubní jamky je poměrně mělká. Proto je zvětšena pomocí chrupavčitého lemu, odborně označovaném jako labrum. Labrum zvětšuje nejen hloubku jamky, ale i její celkovou plochu, a to až o třetinu. Tím pomáhá zajistit lepší stabilitu. V okolí se dále nachází i další mimokloubní útvary – bursy neboli tíhové váčky, které zmírňují tření úponových šlach o kost.
Pohyb ramene: Dokonalá souhra kloubů a svalů
Aby byl pohyb horní končetiny efektivní, je nezbytná souhra pohybů lopatky a pažní kosti, protože právě pozice lopatky určuje sklon kloubní jamky. Pokud je „timing“ svalů, tedy jejich koordinované zapojení, v pořádku, potom i struktury náležející ke kloubu jsou chráněny před nadměrným přetěžováním a dřívějším opotřebením.
Jakákoliv dysbalance (nerovnováha) může vést k přetížení zmíněných struktur, které se mohou zanítit. Pokud takto vzniklý zánět z mechanického dráždění není včas a správně léčen, dochází velmi často k nevratným změnám.
Proto je nutná přesná diagnostika a zhodnocení stavu anatomických struktur ortopedem, ale i pečlivé a kvalitní zhodnocení funkce fyzioterapeutem. Z toho důvodu je spolupráce mezi lékaři a fyzioterapeuty velmi důležitá, aby léčba byla co nejefektivnější.
Kdy s bolestí ramene k lékaři?
Paradoxem je, že u ramene, a to více než u jakéhokoliv jiného kloubu, máme tendenci vyčkávat, že to „samo přejde“. Což je veliká chyba, protože právě včasně zahájená cílená léčba zvyšuje pravděpodobnost úplného zotavení. Bolest opravdu může zdánlivě ustoupit, ale ve většině případů si lidé na bolest zvyknou, nebo si vytvoří kompenzační mechanismy, aby bolestivý pohyb „obešli“. Ve skutečnosti se ale tímto prohlubují svalové dysbalance (nerovnováhy), které jsou s postupujícím časem hůře ovlivnitelné.
Vzhledem k tomu, že rameno je nejpohyblivějším kloubem v lidském těle, snáze podléhá rozličným patologiím (změnám). Zprvu se jedná o poruchu funkce. V tomto stádiu je ještě možné pomocí cílené fyzioterapie stav zvrátit a jeho funkci obnovit. Pokud není léčba zahájena včas, přechází v poruchu strukturální, mnohdy již nevratnou.
Proč nejčastěji bolí rameno?
Mezi nejčastější problémy spojené s ramenem patří:
Akutní přetížení ramene
Vzniká v důsledku náhlého, neadekvátně intenzivního nebo nekoordinovaného pohybu při svalových dysbalancích. Typickými projevy jsou namožení, natažení svalů a úponů, subluxace či přechodné postižení přidružených kloubních struktur.
Mezi akutní patologie řadíme i ty vzniklé působením vnějších mechanismů – různé typy úrazů, především pádů. Nejčastěji se jedná o zlomeniny (fraktury), vykloubení (luxace) atd.
Chronické přetížení ramene
Vede k mikrotraumatizaci měkkých tkání, které časem může vyústit ve změny strukturální. Patří sem například:
- částečné nebo kompletní ruptury šlach (např. rotátorová manžeta),
- syndrom zmrzlého ramene,
- záněty šlach,
- úžinový syndrom (impingement),
- záněty přidružených tíhových váčků (burs)-bursitidy,
- praskliny labra-chrupavčitého lemu,
- výrůstky kolem ramenního kloubu,
- kalcifikace (zvápenatění) šlach, artróza aj.
Mezi další, méně časté, strukturální postižení řadíme revmatoidní artritidu, bakteriální záněty atd. Ke strukturálním změnám patří i vrozené vývojové vady a další.
Bolí vás rameno? Držte se zpříma!
Možná by nás toto spojení přímo nenapadlo, ale u bolesti ramene hraje významnou roli samotné držení těla (odborně postura). Proč? Různé nerovnováhy a odchylky můžeme považovat za určitou formu chronického přetěžování celého pohybového aparátu. Držení postury je dáno především kvalitou hlubokého stabilizačního systému. Pokud není správně zajištěná trupová stabilizace, projeví se poruchy funkce dříve nebo později v okrajových, vzdálenějších částech, v našem případě u horních končetin.
S tím souvisí i další důležitá stránka, a to je správný dechový stereotyp. V případě, že je oslabená respirační funkce bránice, je oslabena i její stabilizační funkce postury. Následně dochází k řetězení svalových dysbalancí a vzniklá patologie v ramenním kloubu je potom již tou pomyslnou „špičkou ledovce“.
Pokud vás trápí bolest ramene, naši specializovaní fyzioterapeuti v EuroPainClinics Fyzio vás rádi vyslechnou a na základě přesné diagnostiky připraví fyzioterapeutické ošetření na míru!
Text: Mgr. Lenka Csiszárová, fyzioterapeut EuroPainClinics Fyzio Hradec Králové
